Letos v srpnu svolal náměstek ministra životního prostředí František Talíř do Benešova nad Černou jednání k obnovenému záměru vyhlásit CHKO Novohradsko. K jeho cti nutno zmínit, že opakovaně řekl, že budou-li samosprávy v Novohradských horách proti, CHKO nevznikne. Ač na setkání přítomní ekologičtí aktivisté vznášeli nejrůznější argumenty pro, všichni přítomni starostové se vyslovili proti. A následně to podpořili usnesením všech místních zastupitelstev. Vedení Jihočeského kraje také deklarovala, že s novým CHKO nepočítá.
Novohradské hory zůstávají díky svému historickém vývoji téměř neobjevené. Krásná příroda v souvislosti s malou urbanizací hraničního masivu tu zajišťuje jejich nevšední atmosféru. V posledních letech byla díky aktivním podnikatelům vytvořeno slušná síť ubytování s menším stravováním. Spolu s hustým systémem lesních cest tak vznikly vhodné podmínky pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimě i běžecké lyžování. A do tohoto klidu a pořádku přicházejí zelení aktivisté a aktivističtí vědci s návrhem, že budou místním pomáhat lépe chránit přírodu.
Položili jste si někdy otázku, proč tak bohulibé záměry, jako je ochrana přírody vyhlášením chráněné oblasti či národního parku, místní obyvatelé a zastupitelstva důrazně odmítají a proti vyhlášení se soudí?
Zjednodušeně to je tak, že do oblasti, již po staletí kultivují místní, přicházejí lidé z města, ministerští úředníci či zelené nevládky a říkají: „Máte tady opravdu krásnou přírodu a my vám je budeme pomáhat chránit.“ Zřídí se nový úřad za desítky milionů s mnoha „odborníky“ a razítky a v zájmu ochrany přírody převezmou neomezenou vládu nad územím. Ale moderní, respektive progresivistická ochrana přírody, kterou přinášejí, není ochranná a péče o přírodu, jenž udržuje krajinu trvale, jak je historicky vnímáme, ale tzv. divočinu, bezzásahovost, neprostupné zhroucené lesy, zákazy vstupu, omezení vlastnických práv či dokonce požáry.
Vivat požáry a lýkožrout!
Přeháníme? V expertním stanovisku Akademie věd ČR z března se doslova píše: „Přírodní požáry, vichřice nebo gradace lýkožrouta smrkového jsou přirozenou součástí dynamiky vývoje ekosystému v chráněných územích a nelze pokládat za projev jejich degradace.“ Diví se někdo, že takovou „ochranu“ přírody lidé na Soutoku, Křivoklátsku nebo na Novohradsku nechtějí?
Učebnicovým příkladem je vývoj ochrany přírody v Národním parku Šumava. Zatímco česká vláda vyhlašovala v roce 1991 tento národní park pro hluboké zelené lesy a neopakovatelný krajinný ráz jako „zelenou střechu Evropy“, s nástupem progresivistických ředitelů nechala správa parku žírem kůrovce uschnout desítky tisíc hektarů staletých lesů. Vedení parku se dnes chlubí tím, že se na mnoha místech les samovolně obnovil, ale na pohled na třísetleté velikány, které nechala správa parku záměrně uschnout, budou čekat desítky generaci dalších tři sta let. Ostatně, když začalo hořet v Českém Švýcarsku, nevolali první den hasiče, protože požár je přece bezva pro biodiverzitu.
Mezi sliby před vyhlašováním chráněné území a následnou realitou je obrovský rozdíl a také velké pokrytectví. Ministerští úředníci slibuji místním, že se pro něj nic nezmění, ale na Šumavě jsme viděli obrovské uzavřené první zóny a nyní klidové území se zákazy vstupu a likvidaci historických staveb a cest. O otevření historické cesty na Modrý sloup na Šumavě bojujeme se zelenými džihádisty již dvacet let! Správa parku chce bourat ikonickou turistickou chatu pod Roklanem, aby zničila poslední důkaz, že v této krajině žili lidé. Od teď tam bude pouze pro veřejnost uzavřená divočina. Zelené spolky demonstrují před sídlem Lesů ČR proti kácení staletých stromů, a přitom ve stejnou dobu usychají na Šumavě desítky tisíc více než staletých stromů a další desítky tisíc se kácejí a prodávají.
Ačkoli autoři tohoto textu reprezentují strany koalice SPOLU, ve věci vyhlášení CHKO. Novohradské hory doufají ve zdravý rozum nově vznikající vlády.
Veronika Zemanová Korchová, starostka Benešov nad Černou, KDU-ČSL
Tomáš Jirsa, starosta Hluboké nad Vltavou a senátor ODS
MLADÁ FRONTA DNES, sobota 29.11.2025