Návrat vlka do evropské přírody je pozoruhodným příběhem úspěchu ochrany ohrožených druhů, který dlouho sloužil jako inspirace a naděje, že tyto snahy mají smysl. Poslední dobou ale vlk o své chráněné postavení přišel.
Na konci minulého roku hlasoval Stálý výbor Bernské úmluvy o přesunutí statusu ochrany vlků do přílohy III a letos na jaře Evropský parlament a Rada následovaly tím, že novelizovaly směrnici pro ochranu přírody. Podle nových pravidel zůstávají sice vlci chráněným druhem („vhodnými a nezbytnými opatřeními“), ale členské státy získávají větší flexibilitu při řešení konfliktů, především s farmáři a hospodářskými zvířaty.
Ochránci přírody varují, že to podkopává desetiletí trvající obnovu. Jedná se podle nich o „krok zpět“, který „ignoruje vědu“. Podle zastánců snížení ochrany vlků tím ale má naopak dojít k novému vyvážení ochrany divokých šelem s realitou venkova.
Omezený odstřel
Vlci jsou predátoři žijící ve smečkách, kteří tradičně hráli zásadní roli v regulaci ekosystémů. V Evropské unii dnes žije přes 20 tisíc vlků (před deseti lety jich bylo asi 11 tisíc) a podle oficiálních statistik každoročně zabijí nejméně 65,5 tisíce hospodářských zvířat. Tento nárůst vyvolal politický tlak. Loni v květnu proto Evropský parlament schválil snížení ochrany vlků poměrem hlasů 371 ku 162.
Hlasování se rozdělilo převážně podle stranických linií. Poslanci za zelené a levici iniciativu odsoudili jako politicky motivované „šíření strachu“. Středopravicové a pravicové strany ji podpořily jako nezbytný ústupek. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že „s rostoucí koncentrací vlků v některých oblastech bychom měli dát místním větší flexibilitu, aby mohli najít vyvážená řešení mezi ochranou biologické rozmanitosti a hospodářskými zvířaty místních farmářů“.
V praxi tato změna usnadňuje povolení omezeného lovu nebo odstřelu vlků v teritoriích, kde se aktivita zvířat dostává do střetu se zemědělskými zájmy. Zastánci opatření poukazují na neblahé statistiky. Španělská europoslankyně Esther Herranz García zdůraznila ztrátu 60 tisíc ovcí ročně a francouzská farmářka a politička Valérie Deloïlle varovala, že „nelze očekávat, že lidé, kteří živí naši zemi, budou ochotní se neustále potýkat s obavami o živobytí, které nad nimi visí“. Farmáři byli kvůli přísné ochraně vlků podle nich zranitelní.
Kráceno. Celý článek je na stránkách
Tento investigativní projekt vznikl díky finanční podpoře nadace Journalismfund Europe.
Martin Vrba je klimatický a environmentální novinář. Na Erasmově univerzitě v Rotterdamu se věnuje doktorskému studiu se zaměřením na klimatické technologie.